img

Srandokaps fotografa :-)

Být fotografem může být často oříšek i legrace. A to nejen při focení svateb. Zejména ženy dokáží svými představami překvapit natolik, že je někdy lepší počítat do deseti a až pak odpovědět :-)

Tak jako si rodiče pamatují hlášky svých dětí, i já mám hluboko pod kůží některé výroky svých zákazníků.
Na úvod hned jeden pikantní, který mě tenkrát poprvé přiměl k rychlému rozloučení. Slečna měla dle svých slov natolik jasnou představu o fotografiích, že neměla zájem ani o informační schůzku, kterou já, nejen před focením svateb, považuji za základ dobrého výsledku a spokojenosti. Ihned po příchodu svlékla šaty a stála přede mnou nahá dříve, než jsem se stačil vyzout. Na můj dotaz, co tedy budeme fotit, odpověděla: “Hmmmm, já jsem myslela, že jsi větší...” (Pro vysvětlení, naše rodina nikdy, až na výjimky, neoplývala výškou nad 165 cm.) Druhý pokus o zjištění, čehož zákaznice žádá, nedopadl lépe, a tak jsem slečnu poslal domů.

 

 

Odmítnutí zákazníka není časté, ale zjistil jsem, že stojí za to nahlédnout na profil neznámých zájemců o focení  a předem se tak někdy vyvarovat zbytečným problémům. I díky tomu jsem ze svých zakázek za roky praxe zcela vymýtil častý nešvar mladých slečen, které nejdříve chtěly nafotit, nicméně potom nepřišly, nekomunikovaly, vypínaly telefon apod. a jen mě tímto jednáním obíraly o čas.


Ale zpátky k zážitkům a hláškám, které stojí za zmínku...


Další mi připravila nevěsta patřící k těm, jakým se dnes obloukem vyhýbám a pamatuji si, že tenkrát byla trnem v oku i mnoha přítomným svatebčanům. A aby své umění v odhánění přátel pozvedla o level výš, poslala mi po odevzdání fotek tuto zprávu: “Ahoj, prosím smazat všechny fotky, na kterých se naši hosté smějí.”

Vskutku nepochopitelné... :-)

 

 

Jiný zážitek s nevěstou se odehrál o několik let později, a to ve chvíli, kdy jsem ji požádal, aby si s sebou na focení vzala kytici. Odpověď byla originální: “Nevezmu, je těžká a studí mě.”

 

 

Co ale s tím, když se žena fotí pro svého přítele, který ji zná ...a ona pak začne po odevzdání fotek vymýšlet následujícím způsobem?
Prosila bych zúžit boky, ruce a stehna, vyretušovat druhou a třetí bradu, zploštit břicho a spravit prsa.”
Což o to, je normální, že se po domluvě upravují některé partie těla tak, aby někde něco zbytečně nepřečnívalo, vždy ale s rozumem, aby na výsledné fotografii nebyl “někdo jiný”. Tady byla představa poněkud odlišná a dodnes mi je záhadou, k čemu by takové snímky dotyčné byly. Pamatuji si, že jsem tenkrát v odpovědi doporučil návštěvu plastické chirurgie a nabídl následné přefocení. Od té doby jsme se ale neviděli :-)

 

Vzpomínám také na ženu okolo 45 let. Ta mi na schůzce líčila, jakou měla před dvaceti lety krásnou kamarádku, která pravidelně tančila u tyče. Dokázala prý úžasné věci a díky tomu má krásné fotky. Básnila zejména o tanečních pózách a jejím vysportovaném těle. Zlom nastal ve chvíli, když se mi svěřila, že by ráda nafotila něco podobného, ale jestli prý nevadí, že nikdy takhle netančila nehledě k tomu, kolik času od té doby uteklo. Po dotazu, zda bych dokázal poradit "nějaké taneční pózy" a jestli pomůže, když si nechá udělat prsa, jsem se s paní zdvořile rozloučil :-)

 

 

Pojďme ale zpátky ke svatbám...

Zcela jiná situace nastane, když si pro nevěstu přijede její vyvolený v závodní Tatrovce, se kterou brázdí trasy na rallye Dakar. Podívaná to byla parádní, ale jet za takovým autem není nic veselého. Ve chvíli, kdy ženich šlápl na plyn, byla pomalu celá vesnice zahalena do dýmu. Jel jako o závod a my ostatní jsme na místo obřadu přijeli asi půl hodiny po nich. Na tehdejší dotaz nevěsty, proč nemá fotku, jak vystupuje z auta, jsem chvíli neměl co říct :-)

 

 

Občas ale mile překvapí i ženich, v tomto případě jeden z mnoha, který focení nemá moc v lásce. Po probdělé noci, kdy s kamarády zapíjel svobodu, mě v šest hodin ráno přivítal dosti unaveným výrazem i hlasem. Rychle ale ožil a se slovy, "když chce ta moja fotit i přípravy, tak já jí to osolím", neváhal nasadit převlek a zahrát komedii, která mě při vzpomínkách baví ještě dnes :-)

 

 

Jednu z hlášek, která mi utkvěla v paměti, vyřkla maminka nevěsty při ranních přípravách. Ve chvíli, kdy se začalo oblékat do šatů a my jsme s kameramanem na zavolání nevěsty vešli do pokoje, nás druhý hlas rázně vykázal ven se slovy "Bůh si nepřeje, abyste tohle viděli". Téměř okamžitě se mezi nimi strhla slovní přestřelka a došlo i na výtky typu, že si nevěsta platí tyto služby ze svého, tudíž bude mít na záběrech to, co ona uzná za vhodné. Doplním, že se jednalo o focení zapínání šatů a další finální úpravy, tedy nic hanbatého.

 

 

Dalším tématem jsou slova a činy některých fotografů, tzv. konkurence, která má z nějakého důvodu zapotřebí chovat se nefér. Pochvala se k vám dostane jen stěží, pomluvy ale velice rychle. A když Vám někdo ukradne fotku, umaže logo a vydává ji na svém webu za vlastní tvorbu, klidní nezůstanete. Majitelku digitálního zařízení jsem tenkrát neprodleně kontaktoval a dozvěděl se následující: "Manžel mi říkal, že to není dobrý nápad krást tu fotku, ale já jsem ještě nic nevyfotila a chtěla bych se tím živit." Zeptal jsem se tedy, odkud pochází ta druhá pěkná svatební fotografie zveřejněná na webu. Odpověď se již dala očekávat: "Tu jsem stáhla z fotobanky." No a pak si někoho takového objednejte na svatbu.

Čemu ale rozumím ještě méně, jsou výroky některých "kolegů" z oboru. Co se mě týče, nemám zdaleka pocit, že něco opravdu umím a mou snahou je stále se vzdělávat, zkoušet nové věci a být lepší rok od roku. Rád doporučím jiné kolegy, stýkám se s nimi a máme dobré vztahy. A pak se stane, že se od budoucí nevěsty dozvím, že jí bylo v rámci "konkurenčního boje" řečeno, "proč mají mě, že jsem dražší a moc to řeším a že např. focení skupinek chci mít hezké a s lidmi komunikuji, zatímco jeho žena "fotografka" to má rychle. Svatebčané se sice nedívají do objektivu, ale jsou tam všichni a to stačí".  Tolik citace. Obrázek ať si udělá každý sám.

Takových a podobných hlášek na mou adresu slýchávám více, legrační je, že pochází z úst těch, kteří ani neví, že mají na fotoaparátu manuální režim, protože "návod je anglicky a já tomu nerozumím", nebo zase jiných, jejichž práce je stejně tragická jako před lety, když začínali. Pomohlo by více pokory a sebevzdělávání, než kopání kolem sebe :-)

 

 

 

Bude průběžně doplňováno, v letošní sezóně mě čeká spousta zážitků a ty netradiční si určitě nenechám pro sebe :-)

 

 

 
 

ZPĚT NAHORU

 
 

info@okmzik.cz
+420 603 293 676

new 2017

Zachytím Váš jedinečný
OKmžik
 
TOPlist